Listopad 2012

1. Fízl

3. listopadu 2012 v 2:43 | Puzzle |  Deník malé vražedkyně
Škola probíhala jako obvykle, posměšky narážky a blbý poznámky jako vždycky byly slyšet tak dobře že dobrý posluchač by věděl kudy procházím, ale už jsem byla zvyklá, jen asi dva nebo tři lidi mi nenadávali, moje nejlepší kamarádka (nejlepší kamarádka v mezích zákona - neví o mém antistresovém koníčku) jmenuje se Kim a taky trochu nezapadá do kolektivu... je jiná a tím mi jde příkladem, na urážku odpoví urážkou, další je muj dobrý přítel Lukas, občas jen tak zasněně chodí po chodbách a fackuje některé z těch co mi nadávají, Kim tvrdí že se mu líbím, ale nejsem si jistá jak by to dopadlo kdybych zašla dál než je přátelské obětí, a ještě je tu Kevin, ten pro změnu nadbíhá Kim, která se moc zásadně nebrání... no a ten zbytek co se mi neposmívá už ví že není radno si se mnou zahrávat, třeba Jason mi jednou podkopl nohy a já mu takovou vrazila že se červenal ještě poslední hodinu a všichni profesoři se ptali co se mu stalo, naštěstí pro něj odpověděl že vrazil do dveří a od té doby se mi vyhýbá obloukem.
byla první hodina a my jsme měli mít přednášku o slušném chování, jakožto dospívající mládež nás poučovali o všemožných přestupcích a následných trestech....
do třídy naklusali dva simpatičtí ale přísně vyhlížející týpci, kteří tvrdili že jsou od fbi a že mají povinnost nás informovat....
vyjmenováváli přestupky a při výkladu o typech vraždy a následných trestech se na mně jeden z nich pořád díval, měla jsem špatný tušení, které se často splní..., napadlo mě jestli ví kdo je muj otec, a jestli ví co provádím, a celý tohle divadlo zinscenovali jen kvuli mě, fbi si nebere servítky, a něčeho takového by byli klidně schopní.... nu což když přijdou tak přijdou, nic s tim nezmůžu, poslouchala jsem a pořád si čmárala do sešitu zamilovaný páry, srdíčka atd, jako skoro každá v mým věku, to že jsem mnohonásobný vrah neznamená že nejsem holka... Kim to věděla a občas se mi posmívala, ale to byl přátelský výsměch...
ten mladej policajt se na mně pořád díval, a když zkončila přednáška a my odcházeli ze třídy, řekli mi ať tam zůstanu, kim se na ně nechápavě podívala a něco namítla, že spěcháme na další hodinu, ale ten zmetek ji hnusně setřel.... hm tohle nebude jednání v rukavičkách, pomyslela jsem si. řekla jsem Kim aby na mě počkala před třídou, že to uřčitě nebude na dlouho a přitom jsem mrkla na policatja. sotva Kim odešla spustil.
,,vím co seš, a taky vím co děláš! tohle ti nemuže projít, a taky neprojde! ten tvuj mafiánskej otec tě nebude chránit na věky a pak tě dostanu ty mrcho!
jasně, věděla jsem o co mu jde, dělal chytrýho, ale nic nevěděl, to už tu bylo, spravilo to pár tisíc, andílkovskej usměv a nebo rána pod pás, ale tenhle se tvářil že má eso v rukávu, že ví něco víc, ale mně jen tak nevyprovokuje, fízl ne, na to už jsem zvyklá. udělala jsem psí oči zamrkala jemě se usmála a pak se zeptala o čem to mluví, to každýho znejistí. opravdu to zafungovalo i teď, cukl hlavou a vykulil oči, nechápavě na mě zíral a pak mu došla moje nová taktika, když už jsem byla skoro u dveří otočila jsem se a s andělským úsměvem na rtech, který jsem pilně cvičila každé ránu při čištění zubů u zrcadla jsem se rozloučila a jeho nasupený výraz vypovídal o všem... stihl za mnou ještě zakřičet něco jako, nevidíme se naposled, ale to už práskly dveře třídy, a já vítězně odcházela. kim jen nechápavě civěla a ptala se co se tam dělo tak vtipnýho, odpověděla jsem že nic a rozchechtaná tou absurditou jsem vítězoslavně kráčela do třídy.
zbytek školy byl nudnej, a tak o tom ani nestojí psát...
Lukas mě pozval na rande, no nevim jestli mam jít, nechci zkazit naše přátelství, ale co, jestli se to má podělat, tak se to podělá....
když jsem končně dojela domu viděla jsem u baráku stát rádoby nenápadný tmavý auto a v něm seděl ten fízl, vypadal že si čte noviny.... no nějak se do nich zažral že si nevšiml že přicházím, pořádně se lekl když jsem mu zaklepala na okýnko, stáhl ho dolů a zeptal se ,,co tu chceš?" no já chci jít domu, co tu chcete vy? jsetli chcete parkovat taky tady je to placený..." vykulil oči a pak mu došlo že to byl pokus o vtip...
zdálo se že můj výraz cukrové panenky se mu rozležel v hlavě a choval se slušněji, skoro mile, a nebo taky hraje hru... uvidím. medovým hláskem jsem se ho ptala co potřebuje a on že potřebuje mluvit s mým otcem, pozvala jsem ho dál a řekla mu že otec za chvíli přijde.
***
když domluvili policajt seděl na gauči a chtěl mluvit se mnou, podivně se usmíval, jako by mu maria (naše služebná) přidala do čaje trochu trávy, táta odcházel a tiše mi zašeptal ,, je jen tvuj, mužeš si s nim dělat co chceš" miluju tyhle krásný dárky.... :)
,,ahoj alex, dlouho jsem tě neviděl, jak se máš?" dodal podezřele mile, buhví jakou mu mária dala drogu, byl trochu omámený a snad i připitý...?
,,mám se dobře, co ty? jak ti vlastně mam říkat? pane policisto?" dodalaa jsem na oko uličnicky s pokusem o svudnější tón.
,,no mužeš mi říkat maxi" zasmál se.
táta mi taky řekl že ho momentálně nikdo nepostrádá, takže s nim mužu nakládat jak budu chtít, což se mi ohromě zamlouvalo!
,, ty maxi, nechceš se jít podívat po domě?" zahrála jsem bezstarostnou domácí puťku a dala bych si za to oskara...
,,když ti to udělá radost" usmál se, byl sjetej, bylo to poznat víc než jsem si myslela, ale začínal mi být sympatickej, což nebylo uplně nejlepší... prošli jsme barák a skončili v mojí gřetí ložnici, jedna byla pro návštěvy, paneky sem a tam atd... to když přijela babička nebo tak... druhá pro přátele, taková průměrná ložnice s plakáty oblíbených kapel, tady jsem spávala, no a třetí byla volnočasová aneb na zabíjení pro vlastní potřebu, navenek se jevila jako kuchňko pokojíček s linem a postelí ve skříni, aby při vytírání krve z podlahy nepřekážela.
max se zase uchichtnul a a konstatoval že mám pěkný pokoj, ale nechápe naco ta kuchyň....

/přestože mi je za necelej měsíc 17 už jsem nebyla svatá, žádný super tajemství to nebylo, Lukas to taky věděl, a to mi připadalo hlavní, neočekával že bude první, nebo tak něco... naštěstí...
jsem hrozná mrcha, a nebojím se parchantů jako je max, který položí i trocha trávy..../

max se mi nijak zvlášť nebránil, přesto že nejsem Neviňátko, nebudu popisovat co všechno jsem s ním prováděla, než jsem se rozhodla ho zabít.... to snad každý pochopí nebo ne?
***
po tom co jsme zkončili jsem se na něj vyzývavě usmála a šla do kuchyňky, jelikož byl pokoj absolutně odhlučněnej, nikdo ho nemohl slyšet řvát...
*
připoutala jsem maxe k železnému rámu postele (rám je přišroubovaný hodně pevně ke zdi, postel se tam pak přesune ze skříně.... )
max si myslel buhví co se bude dít teď, pomalu jsem odkráčela do kuchňkové části pokoje, pomalými svudnými pohyby jsem vytýáhla z šuplíku nůž, usmála jsem se a mrkla na něj, usmál se ale přestával chápat co se děje okolo něj a už vubec nechápal nač mám ten nůž.
přišla jsem k němu a přitiskla se mu na tělo, vykulil oči a pak je zavřel, s nožem na jeho krku jsme si naposled užili, pak jsem ho políbila na rozloučenou a pak začla vyřezávat do kůže čísla písmena, ornamenty, včechno co mě napadlo... řval, a já se usmívala, jenom v těhle chvílích jsem si mohla naplno užívat že jsem blázen, nejsem normální atak dál, ale co? každý má nějakou zábavu.... když byla všude krev a max se vzpíral v řetězech jako bych ho ukřižovala, což se mi zrovna moc nechtělo přešla jsem k řezání a usekávání částí končetin, začnu ud malíčků, ale asi mu budu muset dát něco aby neřval.... drogy, v druhým šuplíku, jdu pro ně s tim nožem v ruce, nachystala jsem mu silnější dávku pervitinu, zkusim trfit žíly.... trefila jsem se, po troškách jsem mu vpravovala drogu rovnou do krve aby si poslední minuty smrti alespoň trošku užil... snad...
začala jsem usekávat články prstů a sledovala jak dopadají na zem a rozstřikují kapky krve z kaluže, který se docela rychle tvorřila maxovi pod nohama. trvalo to asi hodinu než jsem se pořádně vyřádila, pak jsem maxovi píchla zlatou ránu a bylo po všem, skoro, protože pak jsem jeho tělo přenesla do koupelny a ze skříně vytáhla silnou kyselinu a nalola jsem ji tolik kolik se vešlo do vany aby nepřetekla, ale aby byl max ponořený, pak jsem zpnula větrák vytřela v pokoji a zamkla za sebou.

Prolog

3. listopadu 2012 v 2:00 | Puzzle |  Deník malé vražedkyně
Jmenuji se Alex a je mi 16 let, miluju horory a všemožný strašidla, nejradši mám filmový masakry s potoky krve... všichni říkají že jsem divná a já to uznávám, jsem divná morbidní a často protivná s podivnými zálibami jako například vraždění.... Můj otec je mafiánský kápo a proto mi všechno prochází, vždycky po mně nechá uklidit, po každé brutální vraždě si mě pozve na kobereček, né že by s tim měl závažný problém, jen se obává že by to mohlo uškodit mé dospívající duši, ale já už stejně žádnou nemám, takže není co řešit....
Můj život má pro otce velkou cenu, proto mě nechal zapsat na hodiny sebeobrany, kurzů bojového umění a podobný věci, kde pořád melou něco jako ,,užívejte toto jen pro obranu, ne pro osobní prospěch!"
maj smulu, když vás ze zadu v černý uličce přepadně obří gorila musíte se ubránit teď a udělat rovnou příští tah, což znamená zlikvidovat ho, no a pokud nechcete za zadkem dva týpky s černýma brýlema musíte se to prostě naučit. napřed mi to vubec nešlo, ale potom jsem se smířila s tím, že nemužu mít normální dětství, akceptovala jsem to a dokonce mě to i baví, tak pročse snažit být normální? je to docela prča vidět vystrašený výraz velkýho týpka když leží u nohou středně vysoký holky která vypadá jako by do 5 nenapočítala a neměla sílu zvednout batoh do školy... jedna zvěcí co mě vždy pobaví ty jejich výrazy, kdyby se viděli, vypadají jako děti kterým ukradli oblíbenou hračku a schovali ji bůhvíkam, jen zíraj s otevřenou pusou a nejsou schopný vydat ani hlásku.... skvělá část je i ta potom, kdy jsou vyděšený ještě víc když je chytim za tu jejich obří tlapu a táhnu je neznámo kam... asi jim to není nejpříjemnější, ale co se dá dělat? mam ho dorazit v uličce kudy můžou lidi normálně procházet? navíc bych se cítila jako Jack rozparovač, což nejsem...

Vysvětlivky k příběhu + VAROVÁNÍ!!!

2. listopadu 2012 v 20:05 | Puzzle |  Deník malé vražedkyně
Deník malé vražedkyně určuju jako přístupný od 15, protože nevím jak moc brutální scénky tam budu chtít napsat, takže děcka pod 15 běžte číst jiný článek, tohle nebude roztomilý.... ;)

VYSVĚTLIVKY:
* označení pro brutální scénu, nevhodný výjev atd....¨
*** přeskočení nepodstatného časového úseku
/mezi námi vám chci sdělit..../

A PŘEDEM SE JEŠTĚ OMLOUVÁM ZA ČEŠTINÁŘSKÉ CHYBY A PŘEKLEPY



děkuji za pochopení,
Puzzle